|
|
Závazkové poměry s mezinárodním prvkem se zaměřením na spotřebitelské smlouvy
Zubík, Ondřej ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Závazkové poměry s mezinárodním prvkem Abstrakt Tato práce se zabývá úzkou výsečí závazkových vztahů s mezinárodním prvkem, a to spotřebitelskými smlouvami, které jsou charakteristické zejména stranami smlouvy (spotřebitelem a podnikatelem). Spotřebitelská ochrana zasahuje také do mezinárodního práva soukromého, přičemž stěžejní právní normy na ochranu spotřebitele obsahují zejména nařízení Řím I a Brusel I bis. V této práci vycházím především z těchto nařízení a dále z judikatury Soudního dvora Evropské unie, která závazně vykládá ustanovení vyplývající ze zmíněných nařízení. Tato práce odpovídá na otázky: (i) Na jaké smlouvy dopadá ochrana stanovená v čl. 6 Řím I a čtvrtém oddíle Brusel I bis a jak se tato ochrana projevuje? (ii) Jak se řeší situace v případě změny bydliště či neznámého bydliště spotřebitele po uzavření smlouvy a (iii) Jaká kritéria jsou rozhodná při posuzování zaměřovací činnosti podnikatele na členský stát, v němž má spotřebitel (obvyklé) bydliště? Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole se věnuji vymezení základních pojmů: závazkový poměr, mezinárodní prvek a spotřebitelská smlouva. V druhé kapitole se blíže zaobírám vymezením subjektů spotřebitelské smlouvy, jimiž jsou spotřebitel a podnikatel. Třetí a čtvrtá kapitola pojednávají o rozhodném právu a jurisdikci smluvních...
|
|
|
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem
Anděl, David ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou rozhodného práva pro závazkové vztahy s mezinárodním prvkem. Zaměřena je zejména na Nařízení Řím I jako na dominantní právní předpis pro úpravu rozhodného práva smluvních závazků s mezinárodním prvkem. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola se zabývá různými prameny práva, které danou problematiku upravují. Je vyzdviženo Nařízení Řím I, u kterého je popsán stručný historický vývoj. Zejména je přiblížen přechod od Římské úmluvy, jako mezinárodního pramene práva, k Nařízení Řím I, právnímu předpisu sekundárního evropského práva. Dále je Nařízení Řím I porovnáno s jinými konkurenčními předpisy a je vysvětlen jejich vzájemný vztah. Na vnitrostátní úrovni je zmíněn ZMPS a je přiblížen jeho vztah k ostatním relevantním předpisům. Jelikož je ZMPS v oblasti smluvních závazkových vztahů s mezinárodním prvkem zbytkovou normou, není jeho úprava blíže rozebrána. Druhá kapitola je zaměřena na působnost Nařízení Řím I. Je osvětlen pojem smluvního závazkového vztahu a jeho autonomní výklad. Je přiblíženo, v jakých případech bude aplikováno. Třetí kapitola je zaměřena na institut volby práva a jeho úpravu v Nařízení Řím I. Je popsáno, jaké náležitosti musí volba práva splňovat, aby byla platná, a jak tuto...
|
|
|
Mezinárodní kupní smlouva
Matějka, Tomáš ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Bříza, Petr (oponent)
Mezinárodní kupní smlouva Abstrakt Mezinárodní kupní smlouva je základním nástrojem, jehož prostřednictví se uskutečňuje mezinárodní obchod. Vzhledem k jejímu mezinárodní charakteru je však s uzavíráním a plněním závazků z mezinárodní kupní smlouvy spojeno množství nejistoty. Tato nejistota může pramenit zejména z toho, že smluvní strany mezinárodní kupní smlouvy neví, jakým právem se jejich smlouva má řídit a jaké právo pro ni tedy bude rozhodné. Problematice rozhodného práva mezinárodní kupní smlouvy se věnuje tato práce. Předně je pozornost věnována obecným metodám, podle kterých je stanoveno rozhodné právo pro mezinárodní kupní smlouvu. Těmi jsou metoda kolizní a metoda přímá. Následně jsou analyzovány prameny práva, které jsou z hlediska těchto metod v prostředí České republiky významné. Stěžejní část práce je věnována kolizní úpravě obsažené v nařízení Řím I, které je nejdůležitějším právním předpisem, jenž tuto problematiku v rámci Evropské unie upravuje. Z pramenů práva obsahujících kolizní úpravu jsou dále analyzovány relevantní mezinárodní úmluvy, které byly uzavřeny mezi Českou republikou a některými třetími státy a zákon o mezinárodním právu soukromém. Z pramenů práva, které obsahují přímo aplikovatelnou hmotněprávní úpravu mezinárodní kupní smlouvy, se tato práce věnuje Úmluvě OSN o smlouvách o...
|
|
|
Kolizní úprava závazků v právu Evropské unie
Spozdilová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat rozhodné právo určené dle Nařízení Řím I a Nařízení Řím II a vzájemně je porovnat. Disertační práce se skládá z úvodu, čtyř částí a závěru. Část první popisuje obecné a teoretické otázky evropského mezinárodního práva soukromého (EMPS) - vysvětluje význam a metody regulace mezinárodního práva soukromého, resp. regulace soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem, význam, smysl a zdroje práva a principy aplikace EMPS. Druhá část se zabývá historií vzniku, strukturou a působností Nařízení Řím I a Řím II. Třetí a čtvrtá část práce tvoří jádro disertační práce. Část třetí analyzuje právo rozhodné pro smlouvy určené dle Nařízení Řím I a pro mimosmluvní závazkové vztahy určené dle Nařízení Řím II. Zaměřuje se na zjištění práva aplikovaného na závazky, limity rozhodného práva a na další související otázky. Čtvrtá část shrnuje veškeré poznatky a ilustruje výsledky srovnání Nařízení Řím I a Nařízení Řím II.
|
|
|
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky
Šarochová, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky Od 17. prosince 2009 soudy všech členských států s výjimkou Dánska jsou povinné určovat rozhodné právo pro smlouvy s mezinárodním prvkem uzavřené po tomto datu na základě Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení). Pravidla obsažená v Nařízení se dotýkají většiny smluv uzavíraných podle občanského a obchodního práva. Tato pravidla se zásadně neliší od předchozí úpravy platné pro Českou republiku, tedy Římské úmluvy o právu rozhodném pro závazky ze smluv z roku 1980 (Úmluva). Úmluva byla v České republice publikována ve sbírce mezinárodních smluv jako sdělení č. 64/2006 Sb.m.s. a aplikována na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006. Tam kde se nepoužije ani Úmluva ani Nařízení budou soudy aplikovat příslušný vnitrostátní předpis, tedy zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Cílem této práce bylo poskytnout přehled těch nejdůležitějších ustanovení Nařízení v porovnání s úpravou v Úmluvě, zvýraznit změny obsažené v tomto novém instrumentu. První část práce se zabývá genezí Úmluvy a Nařízení, spolu s charakteristikou obou nástrojů a také jejich legislativní historií a rozsahem. Poté následuje část, která se zaměřuje na možnost volby podle těchto...
|
|
|
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky
Aubrechtová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazky Účelem mé práce je analýza některých hlavních aspektů EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení) a to zejména s ohledem na Římskou úmluvu o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy 1980 (úmluva) a poskytnout přehled změn právě v porovnání s Úmluvou. Úmluva byla v České republice publikována ve sbírce mezinárodních smluv jako sdělení č. 64/2006 Sb. m. s. a aplikována na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006. Nařízení je přímo použitelným a závazným předpisem, který musí soudy členských států aplikovat na smluvní závazkové vztahy uzavřené ode dne 17. prosince 2009. Tam kde se nepoužije ani Úmluva ani Nařízení budou soudy aplikovat příslušný vnitrostátní předpis, tedy zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním v platném znění. Ten by měl od 1. ledna 2014 být nahrazen novým zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. Práce se skládá z deseti kapitol, každá z nich se věnuje různým otázkám souvisejícím s kolizní úpravou pro smluvní závazky. První kapitolou je úvod, který se věnuje představení tématu a zde uvedeným záměrům. Kapitola druhá vymezuje základní terminologii užívanou v těchto souvislostech, jakož i základní teoretické souvislosti tematiky kolizních...
|
|
|
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé
Skalská, Helena ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé Tématem této disertační práce je ochrana slabší smluvní strany v kontextu určení a aplikace rozhodného práva. Disertační práce hledá zakotvení a koncepci ochrany slabší smluvní strany v Nařízení Řím I. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá východisky pro ochranu slabší smluvní strany, přičemž propojuje teoretické a hodnotové základy, na kterých ochrana slabší smluvní strany stojí, s praktickými dopady, které by mohla ignorance významně nerovného postavení některých smluvních subjektů, na společnost v závěru mít. Pro komplexní pochopení problematiky ochrany slabší smluvní strany je totiž nezbytné věnovat se také pozadí jednotlivých právních norem. Pojednání o těchto otázkách však nelze zúžit pouze na pohled mezinárodního práva soukromého. Některé instituty mezinárodního práva soukromého totiž nejsou určeny výlučně pro ochranu určitých kategorií slabších smluvních stran, ale mohou být k ochraně slabší smluvní strany použity s ohledem na pojetí slabší smluvní strany a význam její ochrany v hmotném právu (zejména občanském právu). Druhá část představující těžiště této práce spočívá v analýze způsobů ochrany slabší smluvní strany, a to jak na obecnější metodologické úrovni, tak formou bližšího rozboru konkrétních...
|
|
|
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé
Skalská, Helena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Brodec, Jan (oponent)
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé Tématem této disertační práce je ochrana slabší smluvní strany v kontextu určení a aplikace rozhodného práva. Disertační práce hledá zakotvení a koncepci ochrany slabší smluvní strany v Nařízení Řím I. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá východisky pro ochranu slabší smluvní strany, přičemž propojuje teoretické a hodnotové základy, na kterých ochrana slabší smluvní strany stojí, s praktickými dopady, které by mohla ignorance významně nerovného postavení některých smluvních subjektů, na společnost v závěru mít. Pro komplexní pochopení problematiky ochrany slabší smluvní strany je totiž nezbytné věnovat se také pozadí jednotlivých právních norem. Pojednání o těchto otázkách však nelze zúžit pouze na pohled mezinárodního práva soukromého. Některé instituty mezinárodního práva soukromého totiž nejsou určeny výlučně pro ochranu určitých kategorií slabších smluvních stran, ale mohou být k ochraně slabší smluvní strany použity s ohledem na pojetí slabší smluvní strany a význam její ochrany v hmotném právu (zejména občanském právu). Druhá část představující těžiště této práce spočívá v analýze způsobů ochrany slabší smluvní strany, a to jak na obecnější metodologické úrovni, tak formou bližšího rozboru konkrétních...
|
|
|
Autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého
Kolářová, Eliška ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého Abstrakt Tato práce se zabývá tradiční soukromoprávní zásadou autonomie vůle v kolizní úpravě mezinárodního práva soukromého. Jejím projevem je volba rozhodného práva, která je jedním z hraničních určovatelů. Tento institut je znám už od středověku, ale díky legislativní činnosti Evropské unie došlo v poslední době k jeho proniknutí i do oblastí, kde se dříve nevyskytoval. Volba rozhodného práva umožňuje účastníkům poměrů s mezinárodním prvkem zvolit si právní řád, který nejvíce vyhovuje jejich potřebám. Mezi cíle této práce patří zmapovat vývoj volby rozhodného práva a důvody, které k němu vedly. Dalším cílem je prozkoumat různá existující omezení volby rozhodného práva a zvážit jejich nezbytnost. V první polovině práce se zabývám zásadou autonomie vůle a volbou rozhodného práva obecně. Zkoumám zde jak historii tohoto institutu a jeho výhody, tak i jeho možná dělení a omezení. Zmiňuji se i o debatě o nutnosti přítomnosti mezinárodního prvku v právním poměru. V druhé polovině práce zkoumám konkrétní podobu volby rozhodného práva ve smluvních i mimosmluvních závazkových poměrech, dědickém a rodinném právu. Zatímco ve smluvních závazkových poměrech se volba rozhodného práva objevovala tradičně, tak v oblasti mimosmluvních závazkových poměrů a...
|
|
|
Meze obligačního statutu
Šidla, Pavel ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Kunz, Oto (oponent)
Tato práce pojednává o mezích smluvního statutu téměř výlučně z pohledu kolizního. Je založena zejména na rozboru kolizních norem vnitrostátního původu zakotvených v zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Dále jsou rozebrány příslušné normy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) a kolizní normy uvedené v německém úvodním zákoně k občanskému zákoníku, jakož i ve švýcarském zákoně o mezinárodním právu soukromém. Primární hypotézou práce je koncept jednotného obligačního statutu, jímž se závazkově právní vztah řídí od počátku až do konce. Sekundární hypotéza sleduje odklon německého mezinárodního práva soukromého od zásady sídla a orientaci na zásadu inkorporační. Další hypotéza zkoumá zásadu zachování jednou nabytých věcných práv, pokud je věcně právní skutkový stav v režimu původního věcného statutu uzavřen s tím, že ne znamená ne a ano znamená ano, ale… Významným cílem práce je zkoumání, zda evropský zákonodárce prostřednictvím sjednocení kolizních norem skutečně může odstranit nedostatky, které vznikají při aplikaci autonomních národních kolizních předpisů, nebo je třeba trvat na jednotném hmotném právu, resp. evropském občanském zákoníku.
|
host ::
RSS.